Divoký CORDYCEPS pravý (Bhútán), 30 kapslí

Detailní popis produktu

 Originální legenda a unikum Tradiční Tibetské a Čínské Medicíny i sféry vytrvalosti ve vrcholovém sportu.

Toto je pravý divoký cordyceps sinensis (100%, jen mletý v kapslích), okem hledaný a na kolenou ručně sbíraný v mimořádně vysokých nadmořských výškách Himalájí Bhútánského království registrovanými místními komunitami vesničanů a nomádů. Každá sklizeň (omezená pouze na 3-4 týdny v roce) podléhá striktní inspekci a certifikacím a je autorizovaná královskou vládou Bhútánu. Jedná se o ohrožený druh unikátní cizopasné houby vč. napadeného těla jejího hostitele (zj. ghost moth housenky) po přirozené metamorfóze v horské minerální půdě ze 4 až 5 tisíc m. nad mořem - silně regulované přírodní bohatství vysokých Himalájí, které v této pravé celistvé a divoké podobě dnes již dosahuje třetinové až trojnásobné ceny zlata (dle jakosti a lokality sběru) a stalo se tak ruku v ruce se svou tisíceletí uznávanou legendou jednou z nejhodnotnějších potravinových komodit současnosti.

Přestože legislativa EU nedovoluje vytvořit popis potenciálu plnohodnotným a uvést žádná (ani referencemi doložená) zdravotní tvrzení, tak níže naleznete maximální informační zázemí této konkrétní tonické byliny tradiční čínské medicíny, která je natolik významná a cenná, že se předpokládá maximální osobní vynaložení vlastních sil každého potenciálního konzumenta k dohledání všech nejdůležitějších 3500+ studiemi i rukopisy prastarých textů východního bylinkářství doložených vlastností. 

Upozornění:
Tento vysoce regulovaný přírodní produkt prošel inspekcí BAFRA, kontrolou MoAF a kompletním exportním procesem v Bhútánu pro výhradního distributora  i importním procesem v ČR, kde byl u MZe uvedený na trh jako doplněk stravy a nahlášen SZPI. Produkt nemá EU legislativou schválené léčivé účinky a nejedná se o lék a není také určen jako náhrada pestré stravy. Ukládejte jej vždy mimo dosah dětí. Povinná data jsou uvedena na české etiketě a minimální trvanlivost na obalu. Účelem informací uvedených na této stránce produktu není zvýšení spotřeby a prodeje produktů, ale poskytnutí pestrých a obrazových informací o jeho původu, získávání, podstatě a složení. Nevybízíme vás k nevhodnému, nestřídmému nebo neopodstatněnému užívání. Vždy si pečlivě prostudujte etiketu a použití doplňku konzultujte s lékařem nebo lékárníkem, obzvláště pokud jste těhotná/kojící. Všechny informace a překlady čínských prací v tomto článku související se starými texty a příběhy TČM a TTM jsou pouze sdíleným osobním názorem pana Adama Raw.

Legenda cordycepsu dle historie a starých čínských i tibetských textů

Nesmrtelné a vzácné asijské legendy i mýty o této uctívané tonické houbě/bylině a jejích vlastnostech pokrývají průběh tisíciletí. První písemná zmínka o cordycepsu pochází zřejmě z Číny z roku 620 n. l. a v době dynastie Tang (618-907 n. l.) vnesla podstatu do kdysi nehmotného alegorického vyprávění, popisujícího magické stvoření, jehož nesmrtelná existence probíhá v zázračném koloběhu transformace ze zvířete na rostlinu v létě a pak znovu z rostliny na zvíře v zimě.

Divoký cordyceps sinensis je tisíciletí znám a používán v tradiční čínské medicíně (TČM). Vyskytuje se pouze ve velmi vysokých nadmořských výškách na himalájské náhorní plošině, a proto je extrémně obtížné jej najít a sbírat. Kvůli obtížím spojeným s divokou sklizní tohoto exotického plodu byl cordyceps vždy nejdražší známou Asijskou bylinou. Tato vysoká cena jej odsunula téměř výhradně mezi členy císařského dvora, elitu a čínskou šlechtu a byla historicky zcela mimo dosah průměrného čínského poddaného. Navzdory své ceně a vzácnosti se díky bezprecedentnímu léčebnému využití cordyceps stal vysoce ceněným základem čínské lékařské tradice i praxe. Více než 2000 let uznávané unikum přírodního světa v Číně a okolním Orientu, se však k západnímu vědeckému publiku dostalo až v roce 1726, kdy byl cordyceps představen na vědeckém setkání v Paříži. Jezuitský kněz, který zaznamenal své zkušenosti s cordycepsem během pobytu na dvoře čínského císaře, převezl první exempláře do Francie.

Cordyceps je součástí materia medica textů tibetské medicíny. Údajně jeho první citace v tibetských lékařských pojednáních ve skutečnosti ještě předchází jeho zmínku v čínských textech o několik století. Významnější úryvky o něm dále najdeme v tibetských lékařských spisech jako Mennag chewa filll (Deset milionů pokynů: relikvie), který napsal slavný tibetský lékař Zurkhar Namnyi Dordže, v tibetské materii medice, kterou sestavil mongolský Džampal Dordže a v několika moderních pojednání věnovaných tibetským lékopisům a medicinálním přípravkům. Tibetští učenci celkově nejvíce psali o záhadném léčivém hybridu zvířete/rostliny v průběhu patnáctého až osmnáctého století a v roce 1757 bylo napsáno nejranější objektivní a více vědecké zobrazení cordycepsu autorem Wu-Yiluo v díle Ben Cao Congxin („Nová kompilace Materie Medicy"), během dynastie Čching.

Člen tehdy největší podskupiny pravých hub: Ascomycotina, Cordyceps se tak ocitl mezi nejznámějšími léčivy moderní doby; Penicillium, z něhož pochází antibiotikum penicilin, nejúčinnější halucinogen L.S.D., odvozený z rostlinně parazitické námelové houby (Claviceps purpurea) a nejoceňovanější vzácné houbové pochoutky (lanýže a smrže). V roce 1964 pak byl cordyceps již oficiálně zařazen mezi rostlinná léčiva současné čínské farmakologie.

Úplně na začátku však cordyceps údajně objevili pastevci Yaků v Himalájích ještě starověkého Tibetu a Nepálu. Tito pastevci si všimli horlivého chování a nezvyklé vitality svých zvířat poté, co se na jaře pásli na místech výskytu cordycepsu ve vysokých nadmořských výškách. Hybridní houba bez kloboučku, kterou nakonec našli, se od té doby používá v tradiční čínské medicíně ke všemu, co zde nemůže být z důvodu EU legislativy uvedeno. Silnější a hodnotnější než ženšen měl ve starověku cenu čtyřnásobku své váhy ve stříbře. Díky své vzácnosti, legendě a účinnosti cordyceps zastával a nadále zaujímá vysoce váženou pozici v rozsáhlých řadách čínských bylinných medicín a přípravků, které západ začal zkoumat a začleňovat teprve nedávno do oficiálně uznávaných lékařských postupů a praxe. 

Ophiocordyceps sinensis a jeho cyklus v divoké přírodě

Cordyceps je rod askomycetových hub patřící do čeledi Ophiocordycipitaceae (dříve Clavicipitaceae), parazitující především na hmyzu a dalších členovcích. Tyto druhy hub se proto nazývají entomofágní (živící se hmyzem) houby, což však není u cordycepsu sinensis zcela přesné, protože tato houba svého hostitele (vč. převzetí částí jeho DNA dle studií) důmyslně použije ke své unikátní metamorfóze a část jeho schránky zachová. Podle nedávného přezkoumání DNA rodu Cordyceps je pro Cordyceps sinensis zaveden nový odborný název Ophiocordyceps sinensis, což je parazitická houba žijící NA larvách lepidopterů (motýlů a můr). Napadá a roste na housenkách, konkrétně na larvách z rodu Thitarodes (Hepialidae, Lepidoptera). Daří se mu nejvíce a vyskytuje se ve výškách od 3900 do 5400 metrů nad mořem na chladných, travnatých loukách Tibetské autonomní oblasti (TAR, čínsky: Xizang), Sichuan, Gansu, Qinghai a Yunnan a v několika nepálských, bhútánských, a indických vysoko-himálajských oblastech tohoto pásma. Infikovaní hostitelé, z nichž je nejčastěji zmiňovaným druhem Thitarodes armoricanus (Oberthür) Ueda, žijí pod zemí na tibetské náhorní plošině a v himalájských oblastech a než se zakuklí zde běžně stráví až 5 let.

Spóry C. sinensis se přirozeně šíří větrem přes půdu a na rostliny, kde koloběhově přicházejí do kontaktu s larvami Thitarodes, nejčastěji když se housenky vynoří, aby se živily kořeny a bylinnou vegetací. Larvy byly pozorovány, při pojídání např. křehkých kořenů a horských bylin jako je Polygonum, Astragalus, Salix, Arenaria a Rhododendron. Housenky mohou sníst spóry přímo při krmení a/nebo mohou spóry ležící na jejich tělech vyklíčit a vstoupit dovnitř ústy či dýchacími póry. Když C. sinensis napadne T. armoricanus, jeho mycelium napadne tělo housenky, postupně vyplní její dutinu a nakonec téměř zcela nahradí hostitelskou tkáň. Usmrcená housenka má žluto-hnědou barvu. Kyjovitá plodnice, 5-15 cm dlouhá tmavě hnědé až černé barvy, vyrůstá přímo z čela housenky. Stroma (masa houbové tkáně) nese mnoho malých, baňkovitých perithecií (plodnic), které obsahují asci (vaky, ve kterých se tvoří pohlavní spóry). Spóry C. sinensis se přirozeně rozptýlí a rozpadnou na 30-60 propagulí, které se dostanou na další larvy a takto koloběhově probíhá opakovaný cyklus a reprodukce; mezi disperzí spór a infekcí nových larev uplyne obvykle 15 dní.

Vzhledem k tomu, že svým tvarem trochu připomíná trávu, je cordyceps v Asii pojmenován jako Yar-Tsa-Guen-Bub (Yarsagumba) či Dong Chong Xia Cao, což znamená „letní tráva, zimní červ“. V češtině používáme označení housenice čínská a anglicky caterpillar fungus (doslova housenka-houba). Avšak nejčastější název - Cordyceps pochází z latinských slov: cord a ceps, což znamená „kyj/palice“ a „hlava“, a Sinensis (z Číny). Přestože je Cordyceps sinensis příbuzný s jinými houbami, není technicky stejný jako drtivá většina hub a místo toho je klasifikován jako silná forma rodu Ascomycetes a je jednou z nejuznávanějších a široce respektovaných funkčních superpotravin světa.

K dnešnímu dni byly na šesti kontinentech identifikovány stovky druhů Cordycepsu, v různých biotopech a se stejně rozmanitými zdroji potravy.

Je divoký cordyceps Parazit nebo Symbiont?

Zdá se, že sekvenování DNA by mělo snadno odpovědět na otázku, zda je Cordyceps jediný organismus nebo symbiotická kolonie, nicméně sekvenování DNA se v tomto ohledu ukázalo jako poněkud neurčité. Při analýze DNA 29 vzorků divokého cordycepsu sinensis z náhorní plošiny Qinghai-Tibetu bylo zjištěno, že mezi různými testovanými vzorky existuje průměrná genetická variace až 50 %!

Ačkoli je spóra možný „infekční“ nástroj, který napadá larvy můr tak stojí za zmínku, že entomopatogenita houby Cordyceps je sporná. Rostoucím množstvím logických a empirických dat mnoho významných expertů a výzkumníkům naznačuje, že divoký cordyceps sinensis má skutečně symbiotický vztah s hostitelem; že spojení je spíše oboustranně výhodné než patogenní. To je logické, vezmeme-li v úvahu vzdálené a nehostinné prostředí, ve kterém dochází ke spárování můry/Cordycepsu. Příroda má tendenci selektovat proti parazitovi, takže parazit obvykle vede ke smrti hostitele. Logičtějším vysvětlením jedinečného párování mezi hmyzem a touto houbou (i kvůli prokázanému začleňování DNA v jejich životním cyklu a smíšenému genomu) by bylo, že jde o vzájemně prospěšnou symbiózu, kdy můra získává dočasný energetický boost z Cordycepsu žijícího v jejím těle, jako je známo u zvířat konzumujících Cordyceps přímo (Jia et al 2004). Při kultivaci Cordyceps často vykazuje jednobuněčné anamorfní stadium růstu podobné kvasinkám. Kvasinkám podobní symbionti rodu Cordyceps byli nalezeni u jiného hmyzu a většina z nich vždy existuje k určitému prospěchu hostitele (Suh et al 2001). Pokud je tomu tak u páru Cordyceps/můra, pak může být právě smrt hmyzího hostitele tím stresorem, který nutí Cordyceps k produkci plodnice. Jakmile hostitelský hmyz umírá, cordyceps musí přejít do režimu reprodukce nebo smrti. U většiny hub je mycélium formou života ve stabilním stavu, spíše než častější výskyt růstu plodnice. V říši hub je nejběžnější, že k tvorbě plodnic ani nedochází, dokud nenastane nějaký závažný stresor, který si vynutí tuto obrannou reakci reprodukční fáze. V přírodě jsou těmito stresory obvykle teplo a chlad, oheň či zaplavení nebo úplná spotřeba zdroje potravy a z toho vyplývající nedostatek živin. V laboratoři je velmi obtížné přivést Cordyceps k plodu, ale pokud k růstu plodnice dojde, je to vždy ve spojení s jedním nebo více z těchto druhů stresorů.

Zjednodušeně jde v podstatě o mumii housenky prorostlou a spojenou s důmyslnou zralou houbou, po ukončení jejího reprodukčního cyklu uvolněním spór z plodnice. Ve vysušené podobě tonické bylinky, která je ve skutečnosti velmi chutná.

Zajímavý je výrok experta na cordyceps, který o něm vytvořil brožuru: ,,z našich studií je zřejmé, že o divech těchto podivných tvorů nevíme téměř nic. Zdá se, že čím více se učíme, tím více otázek je před námi. Cordyceps zatím skrývá mnohá tajemství."

Přístup ke sběru v Bhútánu, životní prostředí a udržitelnost

Sběr divokého cordycepsu, známého pro svou nesrovnatelnou čistotu, sílu a kvalitu (tibetské/nepálské a bhútánské cordycepsy se považují za nejlepší a nejpotentnější na světě), byl v Bhútánu legalizován od roku 2004 jako hlavní zdroj příjmů pro místní horaly na základě královského ediktu bývalého krále jeho Veličenstva čtvrtého Druka Gyalpa, Jigme Singye Wangchucka a k dnešku tvoří podstatnou část hrubého domácího produktu (HDP) země. Království Bhútánu, známé jako "národní štěstí měřící země" je jediný stát na zemi, který postavil důležitost tzv. Gyalyong Gakid Palzom tedy Hrubého národního štěstí (HNŠ) nad HDP a ukotvil HNŠ v roce 2008 přímo ve státní ústavě protože "národní štěstí" je zde důležitější než ekonomická prosperita. O všem kolektivně důležitém od správy a hospodářského rozvoje po zachování kultury a ochranu životního prostředí i přírodního bohatství se v Bhútánu rozhoduje v souladu s tímto holistickým principem, jehož cílem je měřit a chránit kolektivní štěstí a blahobyt své populace. Díky svému přístupu, odlišnosti, relativní izolovanosti a panenské přírodě, spolu s kolektivním odhodláním a metodickým úsilím o měření národního štěstí (která dodnes významně inspiruje i zbytek světa) má buddhistický Bhútán pověst mýtického království vysoko v Himalájích.

Jelikož si je královská vláda Bhútánu, jež uznává štěstí a stav životního prostředí jako své nejcennější komodity, vědoma cordycepsové zlaté horečky, která zasáhla mnohé oblasti Nepálu a Tibetu, tak vytvořila pečlivá a moudrá opatření ke zvládnutí a zajištění udržitelné budoucnosti jak pro divoký cordyceps, tak pro místní občany a ekonomiku. Jsou odhodláni chránit cordyceps i místní, kteří jej sbírají a panenské prostředí, ve kterém roste. Aby bylo zajištěno, že úrodné horské svahy budou spravovány udržitelným způsobem, zavedla bhútánská vláda několik opatření a pravidel jako např.: že sbírat mohou pouze místní lidé a nomádi z oblastí výskytu, kteří jsou schváleni a pouze za použití starosvětských ručních technik, které chrání půdu; že sklizeň cordycepsu se provádí pouze v určité fázi vegetačního cyklu a jen jeden měsíc v roce – obvykle v květnu nebo červnu, což zajišťuje, že cordyceps je z půdy extrahován ve správný čas po rozptýlení nových spórů houby a zahájení nového cyklu reprodukce aby byla zajištěna zralost i udržitelnost. Navíc na tento proces dohlížejí místní inspekční a lesnické služby, které se rovněž starají o pytláctví. Ze sklizně Cordycepsu tedy těží nejen stát (skrze daň) a sběratelé, ale také registrovaní exportéři, kteří jej draží kupcům z celého světa a ti pak potřebným, náročným klientům, profi sportovcům či lidem v konkrétní zdravotní nouzi s holistickým přístupem ke svépomoci - což je hromadná a ultimátní "win-win" situace. Cordyceps zvýšil životní úroveň mnoha Bhútánců a otevřel nové příležitosti v podnikání a vzdělávání, které by dříve byly nepředstavitelné. 

Historicky je Bhútán známý jako ‚Druk Yul‘ (Země hromového draka) a je centrem rozmanitých a tajemných zoologických a botanických výtvorů přírody. Uvádí se, že v Bhútánu roste přes 7000 druhů cévnatých rostlin a většina z nich má specifickou medicinální hodnotu. Na základě hojného výskytu funkčních bylin se Bhútán také nazývá „Menjong“ (Země léčivých bylin). Divoký cordyceps je pak diamantem mezi všemi těmito přírodními úkazy východního bylinkářství, mimo jiné hl. díky své unikátní biologické formě zahrnující metamorfózu se spojením živočišné i rostlinné říše v jeden celek zahrnující mnohočetné genové exprese a důmyslné přírodní formulace postupných přirozených stádií C. sinensis, který je ve finále nenapodobitelným celkem 600+ bioaktivních látek (viz níže).

Tento divoký bhútánský cordyceps NENÍ masově sklízen, jako je tomu například v Tibetu a Číně. Sbírá se 100% ručně z volné přírody bez použití vozidel a přístrojů a s přísnými zárukami udržitelnosti, kontrolovanými vládou. Je chráněn mezinárodními a extrémně striktními ochrannými nařízeními bhútánské královské vlády. Sběrné zóny bhútánského cordycepsu jsou mimořádně nedotčené. Cizincům (neBhútáncům) není běžně dovoleno cestovat do sběrných míst cordycepsu u vysokohorské sněhové línie kolem 5000 m. nad mořem. Místa sběru jsou vzdálená náročným sedmidenním trekem na koních a Yacích a pěšky po zrádných stezkách Himalájí. Neexistují zde žádné silnice a cesty pro vozidla. Divoká zvířata jsou zde hojná a všudypřítomná. Každý kus cordycepsu sbírají pomalu se plazící sběrači ručně, bez použití jakéhokoli nástroje, který by mohl poškodit terén (pouze klacky a prsty). Neopatrná rychlá chůze po trávníku není povolena. Sběratelé se musí pohybovat pomalu a plazit po kolenou. Vzduch je v této výšce tak řídký a živly jsou tak drsné, že většina obyvatel Západu by se do této destinace nikdy ani nedostala.

Kromě striktního Di Tao přístupu existuje ve východním bylinkářství základní povědomí, že většina bylin bude medicinálně potentnějších, pokud jsou sbírány ve správný čas. I proto je sezóna sběru cordycepsu v Bhútánu striktně mezi květnem a červencem (dle roku a počasí). Během sezóny lidé bydlící ve vyšších oblastech Paro, Thimphu, Wangduephodrang, Gasa, Lhuntse, Trashigang, Trashiyangtse, Haa a Bumthang sbírají "Yartsa Goenbub" (Cordyceps Sinensis). Doba sběru je však přísně omezena na jeden měsíc z důvodu udržitelnosti.

Nalezení plodnice cordycepsu v přírodě tedy skutečně vyžaduje dlouhé, obtížné a úmorné hledání něčeho, co by mohlo vyčnívat z půdy Himalájských svahů třeba jen centimetr! Šplhání a plazení po skalnatém svahu v nadmořské výšce mezi 14 000 a 17 000 stopami vyžaduje kombinaci hbitosti, odolnosti a odhodlání, které má jen málokdo. Je to úctyhodné a budí to ve mě velký respekt ke sběračům, proto se sám časem vynasnažím nějak získat povolení a do království Bhútánu se přímo (na alespoň jednorázový sběr divokého cordycepsu) pokusím dostat. Pokud se to podaří, doplním sem časem další fotky a materiály z mé vlastní cesty.

Naproti tomu vytváření umělých variant cordycepsu v laboratoři či skleníku, což je z logických důvodů velmi rozšířená, pochopitelná a nezastavitelná snaha, vlastně podkopává podnikání a živobytí místních obyvatel jak Bhútánu tak Himalájské náhorní plošiny, pro které je sběr divokého cordycepsu živobytím. Jednak klamáním spotřebitele, že jde o to stejné, kvůli čemu sběrači vysoko v horách reálně riskují životy (ani z blízka nejde o to stejné) a jednak odvrácením pozornosti (reklamou na pseudo-produkty) od možnosti unikátní divoký produkt vyzkoušet. Kultivace upřednostňuje nižší jednotkové náklady a větší zisk na kvantitě před pochopením divoké kvality a podporou nejisté mikroekonomiky. Jako se všemi ostatními doplňky stravy zde na webu jsem odhodlán nejen prospívat našim zákazníkům nabídkou toho nejkvalitnějšího divokého Cordycepsu, který je k dispozici, ale také podporovat jeho pokračující a udržitelný sběr partnery v Bhútánu. S příležitostí přichází zodpovědnost, a proto již nikdy nenahradím vzácný divoký Cordyceps za slabší umělé alternativy vypěstované v laboratoři (bez ohledu na to, o kolik jednodušší cesta by to byla)..

Uměle kultivovaný cordyceps VS celistvý divoký cordyceps

Aktuálně se tisíce prodejců nepravých uměle kultivovaných "cordycepsových" produktů (typu CS-4, militaris apod.) po celém světě předhání v údajné kvalitě/účinnosti a vzájemně si kritizují a/nebo nadhodnocují své laciné produkty před spotřebiteli deklarací všemožných testů na chemii a patogeny, analýz na těžké kovy, certifikacemi, patentovanými procesy výroby, extrakce a zpracováním, zavádějícími fotkami (100% klamání spotřebitele je součástí samotných obalů většiny těchto produktů), zdravotními tvrzeními a popisy (v 90% zcela v rozporu s aktuální EU legislativou) svých produktů na bázi umělých a izolací zpracovaných "pseudokordycepsů" a miliony jejich zákazníků vůbec netuší ani úplně základní informace k problematice této houby. - Musí to dělat, protože mají v rukou obrovské množství neustále dokola masově vyráběného produktu, který je potřeba prodat.

Pro reálný rozhled je dobré na začátek vědět, že 100% těchto produktů je uměle pěstovaných zcela mimo přirozenou oblast výskytu (opak tzv. DI-TAO získávání dle zásad textů prastarého východního bylinkářství) a v nesprávném čase (přesně řečeno 365 dní v roce v laboratořích či kádích s tekutinou a sklenících za účelem nikdy nekončícího proudu zisků) oproti krátkému období možnosti sběru divokého originálu v přírodě a navíc, s úplnou absencí původního hostitele (bez kterého v přírodě nemůže cordyceps ani existovat), tedy postrádající živočišnou část/schránku i její esenci a informaci o obrovské snaze přežití i přemožení v kombinované DNA houby/housenky/bakterií po metamorfóze, která je dle tradičních východních textů zcela klíčová pro specifické vlastnosti cordycepsu ve vztahu k životní esenci Jing, jež dali vzniknout jeho legendě a hodnotě v TČM.

Veškerá nutnost testování na těžké kovy, patogeny, kontrol čistoty, certifikací apod. u pseudo-cordycepsových produktů - doplňků stravy, existuje jen z důvodu jejich umělého pěstování člověkem s použitím různých substrátů, nástrojů a technik a v různých podmínkách, lokalitách a prostředích podléhajících znečištění a kontaminacím. Divoký cordyceps z panenské přírody Himalájí, vždy podléhající inspekci ministerstva zdraví a jakostním kontrolám vlády před povolením pro vývoz stojí vysoko nad tímto konvenčním mišmašem lidské špíny a konkurenčních bojů při umělé masové výrobě. 

Také je dobré vědět, že většina uměle kultivovaných cordycepsů funguje (z hlediska funkční houby) velmi dobře v rovině několika základních a nejvíce studovaných látek, což prokázali četné studie. Například glukany, kterých tyto produkty obsahují někdy až závratných 40+% (pravý divoký cordyceps jich má v přírodě jen 3-8%) se podařilo díky umělé kultivaci na škrobu (i přidáváním škrobu do výsledných produktů) x-násobně navýšit bez ohledu na to, že původní a nejvíce ceněné vlastnosti cordycepsu s ním téměř nijak nesouvisí (a je snadné dosáhnout mnohem vyššího příjmu beta-glukanů například konzumací několika desítek gramů ovesných vloček či jiných zdrojů :). U cordycepsu mnohem zajímavější, farmakologicky aktivní látky jako cordycepin, manitol a adenosin, jež fungují zejména v ergogení rovině a díky kterým často vyhledávají cordyceps sportovci a lidé s fyzicky náročnou profesí, mohou být naopak u kultivovaných verzí pseudocordycepsů dle studií i vyšší než v divokém celistvém cordycepsu sinensis.

Co je velmi významné zjištění, že u divokého ophiocordyceps sinensis nebyl v jeho genomové sekvenci nalezen vůbec žádný gen pro syntézu cordycepinu. ,,Většina moderních lékařských výzkumů pak byla provedena pomocí umělé verze známé jako CS-4 (cordyceps sinensis kmen č. 4)," avšak analýzy DNA odhalily, že tento kmen není zdaleka identický s Ophiocordyceps sinensis, říká D. Winkler, expert na C. Sinensis. Během určitých fází svého životního cyklu může Cordyceps dočasně začlenit část DNA z housenky nebo jiného zdroje potravy do svého vlastního genomu, stejně jako lidské geny obsahují mnoho genů, které pocházejí z virů a bakterií. Sekvenování DNA zatím ani neprokázalo, co přesně Cordyceps sinensis (oficiálně Ophiocordyceps sinensis) vlastně je. Je to proto, že sekvence DNA se ve skutečnosti mění s časem a dokonce i závisloti na místech sběru (stejně jako se lidský mikrobiom u každého jednotlivého člověka liší, zejména v průběhu času a od místa k místu). Zdá se, že houba může v počáteční fázi začleňovat část hmyzí DNA do svého vlastního kódu DNA. Některé hmyzí a bakteriální geny se tak již dávno mohly trvale začlenit do genomu divokého cordycepsu. Není tedy vůbec překvapivé, že je divoký Cordyceps jakousi jedinečnou směsí organismů s primárně houbovými rysy. Smíšené genomy jsou vysoce pravděpodobné u každého živého tvora a ve VŠEM, co jíme. I lidé jsou smíšený genom.

Většina doplňků cordycepsů je však čisté mycelium pěstované na hnědé rýžové mouce nebo lepkavém zrnu (ale také na dřevěných štěpkách a písku), takže kupujete více škrobu než medicinálních složek. A zatímco takové společnosti budou tvrdit, že jejich „extrakt“ z Cordycepsu je studiemi prokázán jako účinný, bylo ve skutečnosti provedeno jen velmi málo srovnání výzkumů mycelia pěstovaného na zrninách a divokého cordycepsu. Takové produkty skutečně mohou mít až 65% obsah škrobu a velké množství glukanů (na které se bude prodejce odkazovat), ale obsahují jen malé množství sloučenin, které se hojně a nativně vyskytují v divokém cordycepsu ve volné přírodě.

Logickou otázkou tedy zůstává, pokud je v uměle kultivovaných produktech buď až nepřirozeně daleko více určitých nepodstatných látek (v souvislosti s původním složením divokého cordycepsu a jeho hl. užitím dle TČM) anebo jiné množství a poměry ergogeních látek (manitol, cordycepin a geny pro jeho syntézu) a zároveň absence stovek původních (divoký cordyceps po přirozené metamorfóze obsahuje 600+ bioaktivních látek s hojností enzymů), tak k čemu jsou tedy dobré a jaký mají vůbec vztah k legendě o "himalájském zlatě", "horské viagře" či "nejsilnější tonické bylině ledvin pro životní esenci jing" dle TČM, z doby, kdy pseuda vůbec neexistovala? Jaké mají právo s ní být spojovány, když jsou původově, geneticky i obsahově něco jiného?

Odpověď je při nezkresleném neutrálním pohledu prostá, čestná a oči otevírající - jako zdroj betaglukanu (imunita) nebo ergogen jsou pseuda do určité míry vhodná (a cenově velmi výhodná) a jejich efekt by měl být individuálně posouzen a porovnán (např. CS-4 vs militaris a další druhy) každým osobně, např. mě jako sportovci kolem 3g CS-4 (na trénink) vždy dobře fungovalo (alespoň jsem si to myslel, než jsem vyzkoušel divoký cordyceps, navíc v nižší dávce kolem půl g). Avšak žádný pseudo-cordyceps, běžně nabízený a prodávaný na jakémkoli trhu (všechno kromě divokého cordycepsu sinensis je pseudo) není možné reálně srovnávat s pravým divokým celistvým plodem z himalájí (jde zkrátka o úplně jinou hmotu i esenci v ní) a očekávat od něj legendární vlastnosti ceněné TČM po tisíceletí. Přesvědčit spotřebitele je překvapivě a očividně však velmi jednoduché - hl. kvůli ceně a zatížení pozornosti na jen několik málo údajně klíčových látek a také klamavým popisem (např. že cordyceps pochází z Himalájí - ano ten divoký, ne ten ve vašem produktu!) a falešnými obrázky (divokého cordycepsu s housenkou, který ve 100% kultivovaných produktů mycélií, tinktur a extraktů není!).

Krátké srovnání divokého Cordycepsu Sinensis VS umělého Cordycepsu militaris v bodech:

Místo původu: Tibetská náhorní plošina a vysoké Himaláje od 3800-5400 metrů nad mořem. Sklizeň se provádí každý rok pouze měsíc. VS Skleník (uměle pěstované celoročně po celém světě).

Výroba: POUZE divoká samou přírodou. (vědci i obchodníci se pokoušeli uměle pěstovat tento druh v laboratořích. Za posledních několik desetiletí se to však nikomu nepodařilo. Každý kus Cordyceps Sinensis hledá a sbírá na sněhové hoře místní horal. Roční nabídka je extrémně omezená. VS Masová produkce (hromadná produkce stejným způsobem jako normální komerční houby)

Forma: Usušená forma rodu Ascomycetes zahrnující hosta i hostitele (600+ bioaktivních látek) VS uměle zpracovaná houba (zejména glukany)

Cena: 30 000 až 40 000 $ za kg na čínském trhu VS 12 $ za kg na čínském trhu (podobné houbě Enoki)

Dějiny: Divoký cordyceps sinensis byl konzumován Asijskými aristokraty jako vzácný doplněk po tisíce let. Je to jedna z nejvýznamějších bylin v tradičním čínském bylinkářství. VS Cordyceps Militaris je nový produkt v houbařském průmyslu pěstovaný od roku 2000

99,9 % doplňků Cordyceps na trhu (prášek, kapsle, tinktura..) používá Cordyceps Militaris za 12 USD/kg (nebo extrakt mycélia z Číny CS-4) a tiskne na něj krásný obrázek divokého Cordycepsu Sinensis. A pak ho propaguje jako silně efektivní přírodní produkt TČM cordyceps. Znalci problematiky doporučují, aby si spotřebitelé cordycepsu vybírali pro tonické použití dle TČM pouze Cordyceps Sinensis v jeho původní divoké formě a drželi se dál od komerčních masových prášků a kapslí, protože často ani nevíte, co je uvnitř.

Je bohužel zcela běžné, že uměle kultivované (většinou ve znečištěné městské Číně) druhy různých pseudo-kordycepsů používají na obalech i v textech popisů fotky a obrázky divokého cordycepsu (vč. housenky), který však neviděli ani z dálky a také se honosí jeho nativními účinky (které v žádném případě už z logické podstaty komplexnosti a složení hmoty celého plodu metamorfózy nemohou mít). Ještě více zavádějící jsou pak snahy třeba dokonce posunout pseudokordycepsové produkty nad originální divoký cordyceps např. z důvodu vysokého obsahu beta-glukanu (30-40%) nebo možnosti označení vegan/vegetarian čistě houbových produktů (tito morální a etičtí prodejci jsou očividně chytřejší a důmyslnější než příroda sama, proč však dále na svých obalech používají obrázky divokého cordycepsu vč. housenky, bez které v přírodě nemůže existovat a po jejíž smrti jí proroste hlavou není jasné).

Jedná se obecně jen o všemožné snahy moderní vědy (z části úspěšné a v rovině několika látek snad i efektivní) vytvořit veřejně dostupnou alternativu a přiblížit se uměle divokému cordycepsu z důvodu jeho závratné ceny, omezeného (a dále se snižujícího) množství na světovém trhu i kvůli extrémně vysoké poptávce elity a bohatých. Z těchto důvodů byla širší veřejnost účelně přesvědčena o tom, že si buď pravý divoký cordyceps nemůže dovolit a/nebo že jeho pseudo-verze, vytvořené moderní vědou a zejm. čínskou iniciativou v laboratořích mají stejné vlastnosti na zakládě několika pár určujících složek, tvořících větší část obsahu (cordycepin, betaglukany, adenosin, d-manitol apod.). Pravdou je, že složení pravého divokého cordycepsu se nedá napodobit v laboratoři a kultivačních facilitách a jeho efekt, ten který vytvořil legendu a nejvyšší ocenění TČM se nedá přisuzovat ničemu jinému než originálu. 

Sám jsem byl dostatečnou dobu slepý, než jsem si uvědomil, že musím jít přímo ke zdroji ať to stojí co to stojí. S několika významnými a zkušenými učiteli TČM jsem se shodl na tom, že je velkou chybou aplikovat kultivované cordycepsy pro klíčové tradiční užití divokého (životní esence ledvin, tropismus k plicím a dlouhověkost) u potřebných osob. Divoký cordyceps rozhodně není tonikum, které potřebuje každý a měl by do něj investovat kvůli jeho obrovské medic. hodnotě a vysoké materiální ceně jen člověk, pro kterého má reálný smysl. Pro všechny ostatní jsou pseudocordycepsy dostatečným a ekonomickým řešením v rovině obecného podpůrného užití funkčních hub a jako zdroje cordycepinu.

Věřím, že lidé s vyšším IQ v oblasti doplňků stravy a přírodních látek, pro které je tento celistvý produkt divoké přírody (ne laboratoře a kultivace na cukru a škrobu jehož výsledkem je izolát či mycélium extrakt) určen, si sami dohledají potřebné informace a uvědomují si dostatečně rozdíl mezi něčím umělým a něčím, co vzniká v minerální horské půdě divoké přírody Himalájí v nadmořské výšce kolem 5000 metrů nad mořem až šest let a je ve svém grandiozním finále unikátním spojením cizopasníka a hostitele jak živočišné tak rostlinné esence, jež s jeho unikátními vlastnostmi nenajdeme nikde jinde v přírodě (přestože bylo identifikováno již kolem 700 druhů cordycepsu parazitujících na stovkách jiných typů hmyzu).

Pravý divoký Cordyceps sinensis je dle tradiční čínské i tibetské medicíny považován za jediné hloubkové tonikum pro esenci ledvin - Jing, což je dle ní ta nejdůležitější část našeho organismu AKA materie, která vytváří naši konstituci. Esence Jing je největší poklad odpovídající za vitalitu těla, ducha i mysli. Naše energetická zásobárna, ledvinná esence JING je považována za kořen těla - metaforicky je voskem na svíci života, jež postupně, ale nezadržitelně ubývá a vyčerpává se. V TČM není jiný nástroj, který doplňuje a rozhojňuje esenci JING, aniž by zároveň neoslaboval jiné orgány. Divoký cordyceps je tímto jedinečný a vzhledem ke svým neobyčejným kvalitám je TČM doporučován zejména pro jedince hluboce vyčerpané stresem či nemocemi, stimulanty a léky nebo fyzickou či duševní prací nad rámec udržitelnosti/normy. Je určen pro jedince zaměřené na zvyšování základní životní síly, která je nutná pro fungování všech orgánů.

Protože obsahuje jak jinovou, tak i jangovou složku může být užíván na rozdíl od většiny tonických bylin dlouhodobě. Doplňuje Jinovou část esence Jing a obsahuje stovky synergických látek, tím obnovuje energii, která byla vyčerpaná v důsledku zvýšené fyzické námahy, adaptací na stresovou zátěž a nebo stářím. Cordyceps je v čínské medicíně primární substance používaná jako tonikum pro zachování svěžesti mládí a pro potřeby podpory rekonvalescence. (poznámka: například silná káva a stimulanty vyčerpávají esenci JING)

Zároveň se jedná o nejúčinnější přírodní ergogen v historii, což dokázal poprvé na veřejnosti v roce 1993, kdy skupina čínských běžců překonala 9 světových rekordů a po negativních testech na doping jejich trenérský tým zveřejnil na tiskové konferenci užívání "cordycepsu sinensis a želví krve" v přípravě (o pár let později byla část těchto atletů znovu testována pozitivně, ale zároveň se žádné významné rekordy nekonaly takže světe div se, vezmi si z toho každý, co uznáš za vhodné).. Historicky si pak vrcholoví trenéři a atleti z celého světa ověřili cordyceps sinensis i pár dalších verzí zejm. díky obsahu adenosinu a několika dalších látek (hl. militaris) jako špičkovou podporu při sportování a regeneraci.

Cordyceps je tedy historicky i současně jednou z nejvíce ceněných záležitostí v rámci tradiční čínské a tibetské medicíny. Původní "zázračná houba", která byla dříve určena jen pro císaře a vyvolené elity (ve své divoké/celistvé podobě vč. housenky). Představuje v současné době rovněž nejčastěji používaný ergogen mezi čínskými profesionálními atlety.

Ve volné přírodě však potřebuje Cordyceps Sinensis až šest let pro kompletní dokončení cyklu (housenka může roky hibernovat v zemi), navíc je jeho výskyt velmi řídký a sběr silně regulovaný a omezený. Z důvodu tohoto nedostatku a příliš vysoké ceny, začali přední světové laboratoře vyvíjet různé variace (pseudo-cordycepsy) této houby v umělých podmínkách (cs-4, militaris apod..) se smíšenými výsledky (viz výše).

Cordyceps a/nebo naturální protein či kvalitní kakao v různých formách (ideálně 100% tabulky) jsou již jediné před-tréninkové nástroje, které osobně používám (pokud nejsem na soutěži nebo neplánuji maxovat rekord, což je jen párkrát za rok - v takovém případě používám současně i cca 300mg kofeinu). Dlouhodobě vůbec nedoporučuji ani sám nepoužívám kávu, stimulanty/nakopávače, theinové čaje ani energetické sacharidové nápoje. S cordycepsem ani nic jiného není potřeba a centrální nervový systém zůstává stabilně v rovnováze. Cordyceps doporučuji všem lidem závislým na kávě jako její náhradu aby se závislosti bez problému zbavili.

Cordyceps jsem s úspěchem osobně otestoval na tréninku silové vytrvalosti před mistrovstvím světa 2019 v jeho pseudo verzi CS-4, po otestování pravého divokého cordycepsu z Bhútánu jsem však přesvědčen, že se k umělým verzím nevrátím. Efekt vnímám individálně daleko silnější i s nižší dávkou a navíc multi-dimenzionální s přesahem do důležitějších sfér života než pouze té tréninkové.

OBSAH CELISTVÉHO DIVOKÉHO CORDYCEPSU
Cordyceps pravý divoký a celistvý obsahuje více než 600 bioaktivních látek, z toho 80+ enzymů (vč. koenzymu q10), které mají velmi široké spektrum účinků na buňky a tedy i celý organismus. Dále v něm najdeme tyto látky:

• 18 aminokyselin vč. všech esenciálních
• Cyklofurany (cyklické kruhy pětiuhlíkových cukrů s neznámou funkcí), beta-mannany, beta-mannanové polymery a komplexní polysacharidy
• Polypeptidy jako Cordymin, Cordycedipeptid A, Cordyceamidy A a B a Myriocin, dipeptidy, Polyaminy cadaverin, spermidin, spermin and putrescin
• 3′-deoxyadenosin, adenin, adenosin, cytidin, cytosin, guanin, guanosin, inosin, hypoxantin, uridin
• 28 mastných kyselin vč. kyseliny laurové a kristové
• 119 druhů glykosfigolipidů a 87 druhů sfingomyelinů
• Ergosterol, ergosteryl-3-O-β-D-glukopyranosid, cereisterol, β-sitosterol, daucosterol, stigmasterol, campesterol, fungisterol, cholesterol, cholesteryl palmitát, H1-A 
• Vitamíny skupiny B vč. B12, vitamín D, E i K
• Téměř všechny minerály a stopové prvky (díky vysokohorské minerální půdě Bhútánských Himalájí) z nichž nejvíce jsou zastoupeny draslík, hořčík, vápník, sodík, železo, mangan, selen, zinek a měď.
• Metabolity jako lovastatin a GABA (kyselina gamaaminomáselná)
• Alkaloidy cordysinin A, C, D, E, flazin, perlolyrin, 1-acetyl-β-karbolin
• Antioxidanty a flavonoidy orobol, genistein, glycitein, 3′,4′,7-trihydroxyisoflavon, diadzein, 6,7,2′,4′,5′-pentamethoxyflavon, glycitein-7-O-β-D-glukosid-4’-O-methylát, iso-sinensetin
• Několik druhů glukanů vč. Alfa a Beta-glukanu
• Manitol (kyselina cordycepová)
• fenolové sloučeniny p-metoxyfenol, p-methoxybenzoová kyselina, 4-hydroxyacetofenon, kyselina vanilová, kyselina syringová, acetovanilon a další
• a několik set dalších látek, z nichž mnoho je stále neidentifikovaných

Produkt je vhodný pro všechny jedince zaměřené na:

• autorizováno královskou vládou Bhútánu
• 100% čistý divoký cordyceps sinensis pravý, z nedotčených horských údolí Himalájí Bhútánu mezi 4000-5400 m. nad mořem
• autentické, legálně sbírané, registrované, nahlášené a kontrolované BAFRA, MoAF v Bhútánu
• bez aditiv, bez zpracování, sušeno šetrně přirozeně dle starých principů TČM
• vysoká jakost splňující nejvyšší standardy 

Jak cordyceps užívat?

Kapsle - Pokud se jedná o 100% verzi v kapslích, jde o pouze jemně namletý celistvý cordyceps, který má rychlou vstřebatelnost a doporučuje se zejména při absenci času pro luhování celých kusů. Základní dávka je 1-2 kapsle zapít sklenicí čisté vody. 

Příprava výluhu - za nejefektivnější zužitkování divokého cordycepsu se považuje minimálně 30 min. výluh ve vodě v uzavřené sklenici (s víčkem) kdy se následně jednak vypije výluh a jednak zkonzumuje celý cordyceps na něj použitý pomalým žvýkáním (běžně se pro tento účel používají 2-3 ks cordycepsu na půl litru až litr vody). Před luhováním se doporučuje cordycepsy několikrát promít proštěrcháním v nádobě s vodou aby se opláchly případné stopy prachu.

Přímá konzumace - vložením do úst a pomalým žvýkáním se doporučuje konzumovat asi 1-2ks cordycepsu za den anebo dle potřeby. Za nejefektivnější se ale považuje z nich nejdříve vytvořit výluh a vypít ho, následně vyluhované cordycepsy sníst.

V každém případě je efekt nejlepší při užití nalačno a v časnějších hodinách dne.

Dle osobní zkušenosti doporučuji cordyceps před tréninkem anebo ráno/dopoledne. Samozřejmě doporučuji nahradit přírodním cordycepsem jako je tento jakékoli stimulační nápoje typu káva/energeťáky/nakopávače apod. před fyzickou aktivitou.

Jak cordyceps skladovat?

Celistvý cordyceps (netýká se kapslí, zde se řídit datem spotřeby na obalu) je nutné správně skladovat - ve vzduchotěsném obalu, temnu, chladu a hlavně suchu. Vysoká teplota a vlhkost jakož i přístup vzduchu jsou velmi nevhodné, obzvláště u delšího skladování. Pokud se plánuje delší skladování než 3 týdny pak je nutné cordyceps umístit do vzduchotěsného obalu (např. zip-lock sáčku) a zamrazit.